Část třetí - sypeme štěrk

Máme koleje, na kterých nám jezdí vlaky, ale pořád to nevypadá jako model. Takže v tomto dílu vyrobíme terén, zhotovíme peróny a nasypeme štěrk. Pak už stavební práce skončí a budeme se "těšit na jaro". Ovšem předtím nás čeká spousta těžké práce.

 

 

Začneme terénem. Jsme ve stanici, takže žádné velehory, ale rovný korek, jen mírně snížený od budov ke kolejím. Použil jsem korkové nalepovací čtverce z hobbymarketu, síly 2 mm. Korek jednak srovná výšku, jednak tlumí vibrace desky. Je lepší si vybrat nějaký ne moc jemně drcený, přece jen se s většími kusy lépe pracuje. Lepeno lepidlem na laminátové podlahy, co mi zbylo. 

V kolejišti stanice jsou použity dvě vrstvy korku po 2 mm, na fotce níže je položena zatím jen jedna.

Na straně u budovy, kde je terén vyšší (nad úrovní temene kolejnice), jsou vrstvy celkem tři a je v nich zhotoveno vykrojení k přestavníkům výhybek. Plochy vzadu si ještě nevšímejte, dojde na ni ale brzy.

Obdobně se vypořádáme s okolím depa, kde bude terén až do roviny hlav kolejnic, ovšem s možnými propady právě okolo nich. Popelová jáma je zhotovena z kartónu a balsy zhruba podle výkresu na Výtopně. Hankovi budiž věčná sláva za shromáždění a znalecké okomentování výkresů.

Dalším krokem je zhotovení nástupišť. Zvolil jsem sypaná jednostranná nástupiště o výšce 30 cm, jaká se vyskytují v našem okolí. Vzorky jsem nafotil v Zastávce u Brna, rozměry získal na Parostroji, kam posílám též díky.

Provedení je snadné a modelově přitom celkem věrné. Základ tvoří balsová lišta cca 3x6 mm, na kterou je nalepená další lišta, tentokrát 2x2 mm. Ta nám simuluje nástupištní hranu. Na liště rozměříme délky po 8,3 mm a ze dvou sousedních stran nařízneme nožem. Získáme tím jednotlivé kamenné bloky obruby. V místě přechodů snížíme obrubu na úroveň temene kolejnice. S navázáním ukloněných kamenů si nemusíme dělat starosti, modelujeme přece reálný svět.

Ze strany od kolejí to vypadá takto:

Obdobně ukončíme hranu na koncích nástupiště, jeden dílek "do prostoru" bude stačit.

Pod nástupiště jsem podlepil výztuhy a samotný perón vystřihl z kartónu. Tím jsem získal asi 1 - 1,5 mm místa k nasypání imitace písku.

V místech přechodů je kartón snížený, aby perón získal správný tvar. Stačí nastřihnout, naříznout, prolomit, přilepit.

Hotovo. Peróny by byly a jak vidíte, už přijel vlak se štěrkem, tak se do toho pustíme.

V životě jsem štěrkování nedělal, takže jsem prozkoumal dostupné rozumy a usoudil, že to v nejhorším sloupnu a začnu znova. Pro začátek jsem zvolil tu nejvzdálenější kolej, která může být i zarostlá plevelem, kdyby to náhodou nedopadlo. Vzal jsem štěrk (Polákův vápenec hnědý), lžičkou nasypal mezi pražce...

...štětcem rozmetl...

...zakápnul ředěným Sportakrylem s kapkou saponátu, aby se to krásně vsakovalo...

...a celkem mne překvalipo, že to nedopadlo úplně nejhůř!

Protože se mi nelíbí modelová kolejiště, ceká zasypaná jednou barvou štěrku, a protože nestavím koridor, rozhodl jsem se barvy zkombinovat. U průjezdné koleje, kterou traťovka nedávno obnovila, je nejen jiný profil kolejnic, ale i šedý štěrk:

Takhle to vypadalo na stavbě. Pro puritány - loko s vozy je jen naaranžovaná.

U perónů dosypeme štěrk jen pod hranu, protože shora tam bude jakože přepadávat písek.

Ten se právě tvoří na dalším snímku a musím říct, že tudy cesta nevede. Buď je chyba ve mně, nebo prostě posypy firmy JTT nesají. Výsledek nakonec nějak dopadl, ale ty nervy... V této fázi jsem sypal jen hrubý posyp, barvu a opotřebení získalo nástupiště až pomocí Polákova prachu ve třech odstínech (vápenec hnědý, vápenec šedý a myslím spilit).  Na obrázku jsou koleje jsou zalepené páskou proti potřísnění lakem.

Posuneme se do depa - patřičného vytvarování terénu jsem dosáhl parketovým tmelem na bázi akrylu, nalitým či naplácaným okolo kolejí i mezi pražce (po pořízení snímku).

Na tmel jsem pak sypal prach, různě zkoušel tvarovat, až to nechal "nějak", jak si tmel sám sednul. Vše se musí zatížit, med se hodí i na to.

Na závěr jedna chuťovka - zarážedlo vzoru ČSD. Vlastní výroba z nařezané a naohýbané flexi koleje, jednoho pražce nadrásaného smirkem a dvou nových nárazníků. Kolejnice, které vyčnívají vpravo, přijdou napojit na konec koleje u skladiště.

Další díl bude na téma: komu se nelení, tomu se zelení.

© 2013 Jiří Zlámal