Cibule, cibule, cíííbulééé!

19. 3. 2011

Příznivci zdravé stravy a zahrádkáři neradujte se, tento příspěvek nebude mít nic společného s potravinou ani sázením zemědělských plodin, ale řeč bude o vagónech na cement a vápno řady Uacs (dříve Raj), kterým se tak říká právě pro jejich typický tvar.

 

Před časem jsem výhodně koupil stavebnice „Rajek“, protože toto je cesta, jak si pořídit ucelený vlak z vozů, které u nás skutečně jezdí či jezdily a současně nemuset vyloupit nejbližší bankomat. První kus jsem postavil loni v listopadu na zkoušku, abych viděl, jak mi modelaření zase po letech půjde a taky proto, abych zjistil, zda se dá model natřít štětcem bez výrazné újmy na kvalitě, protože u většiny fotografií modelů, které nebyly stříkané airbrushem, najdete komentář ve smyslu: no, na to, že je to natřený štětcem…

Čistě technicky se první kus, až na drobné nepřesnosti v umístění schůdků a některých obtisků, celkem povedl. Abych neobjevoval objevené, samozřejmě jsem prošel všechny rady ke stavbě těchto vozů na webech kolegů modelářů, zejména na MojeTT.cz, a aplikoval je. Vlastní řešení jsem uplatnil u závaží a vsazování dílů do boků „rakve“, kdy téměř odpadá potřeba tmelení.

Povrchová úprava štětcem je ovšem příííšerně zdlouhavá a pracná – jak chcete dodržet radu: „do již natřeného znovu nezasahujeme“, když natíráte vlastně kouli??? Takže se natíralo a brousilo a natíralo a brousilo a natíralo a brousilo… A výsledek? Vidíte níže. Kolega modelář VoVo to zhodnotil jasně: „…no na to že je to natřený štětcem…“

A proto jsem se rozhodl, že nikdy více jitrnice a pořídil stříkací pistoli. Cibule – druhé kolo!

Tentokrát jsem to vzal „hákem“ a stavěl hned tři vozy najednou, jednotlivé operace jsou totiž zdlouhavé a vyplatí se je sdružit hned u víc stavěných kusů. Slepení klasika, jeden bok mi chyběl, tak jsem si jej vyrobil, už jsme přece šikovní, kinematiky upevníme o něco lépe jak minule, a přestříkáme to už částečně slepený. Kupodivu to vyšlo a práce odsýpala. Barva slušně kryje, suchá je hned, nebo do 5 minut a dá se jet další vrstva.

Po nastříkání zásadních celků jsem nanesl obtisky – to je taky dobrá pakárna, na rámu jsou některé popisky „velké“ jen 1 x 1 mm a umisťují se do prohlubně podélníku… Velká loga na cibule byly potíž z jiného důvodu, pořád se rolovala. Nakonec jsem je musel před nanášením ještě přelakovat a udělal chybu – vzal jsem to štětcem, což udělalo moc tlustou vrstvu. Ale kromě detailní fotografie to nejde jinak poznat… No, příště je stříknu.

 

Na závěr vše matnou, slepit, suchým štětcem od bílé barvy naplácat trochu „patinu“ – znalci prominou, ale nechtěl jsem to mít sterilní a na opravdovou patinu si ještě netroufám. Později stříknu spodek rzí a vrch trochu zaprasím šedobíle, ale až to někde nacvičím, zpras.. se do dá rychle.

Barevné provedení jsem zvolil podle zde místních Cementáren a vápenek Mokrá, tyto vozy reprezentují epochu 90. let. Další stavěné kusy už budou Heidelberg Cement (právní nástupce CVM) v barvě zelené s tím, že je doplním sadou detailů od Jeníka. Už se těším.

Zatím přejme těmto čtyřem kouskům mnoho šťastných metrů.

© 2011 Jiří Zlámal. Psáno pro Nepravidelník.