Kryté vozy Kils/Laails

19. 1. 2014

Dlouhou dobu jsem si přál mít ve vozovém parku vozy řady Kils. Ačkoliv se nejedná o nic jiného, než o přestavbu starých "Zetek", jejich hliníkové kryty je dělají neobvyklými a zajímavými. O stavbu "z ničeho" se pokusil kolega Vovo, já jsem uvažoval o využití profilových desek Evergreen, ale nakonec mne předběhla Malá železnice a vůz vydala jako stavebnici.

Během stavby jsem se držel dle návodu, vypíchnu snad jen nutnost dávat si pozor na strany, a nalepit opravdu správné bočnice, správně orientované, na správné místo. Kolo ruční brzdy je tady skvělým vodítkem - pokud vám vyjde za tabulku, je něco špatně. 

Komu se chce, může papírové díly pro užší čelo "rozsekat" a o něco zúžit. Ve stavebnici jsou oba díly doplňků stejně široké, jenže jsme v modelu a pak nezbude místo na madla.

Stejně jako u vozů Sggmrss jsem z dodávaných nárazníků upravil správný typ. 

Madla pod nárazníky jsem zhotovil z drátu, stejně tak jako madla na čelech - tady se mírně liší uchycení rohového madla dle návodu od skutečnosti, tak jsem si jej udělal po svém, kratší madlo má být silnější s méně ostrými ohyby. 

Kotvičky - velice doporučuji použít kotvičky z mosazného leptu fy Detail. Ty totiž mají ještě trn, kterým se nalepí zespodu pod bočnici, od které si ale přitom zachovají kousek odstup a vypadají pak přesně dle velkého vzoru - jsou uchycené "někde vzadu". 

Ze zbytků po vozech Sggmrss jsem doplnil i imitaci brzdové výstroje dle výkresu.

V otázce barvení jsem byl průkopníkem slepých cest. Chtěl jsem povrch krytů ušetřit zásahů, tak jsem jej nabarvil zvlášť a lepil až nabarvený. Oj, chyba. Po vyschnutí se totiž díl mírně zmenšil a dalo mi dost práci jej nalepit slušně. Takžepro příště - napřed vše zkompletovat, pak až maskovat a stříkat.

Vozy jezdí ve dvou verzích - samostatné jako řada Kils (výše) a spojené do dvojic jako řada Laails (fotky následující). Pro potisk jsem použil obtisky od kolegy Rosťopiše, dostupné pro řadu Kils i Laails a zhotovil od každé řady jeden exemplář.

Ještě přidám detail nabarveného čela (ohnutá stupačka byla na základě fotografického usvědčení narovnána).

Na závěr jsem vozy lehce přefouknul hnědě špinavou barvou, ale jen lehce. Gravírování papírových bočnic jednak není všude stejně výrazné a vozy jezdí celkem čisté, tak jsem nechtěl udělat víc škody, než užitku. Výraznější zašpinění se tak dostalo jen podvozku.

Určitě jde o pěkné vozy a dobře propracovanou stavebnici, která se se záludnostmi tvarů vypořádala velice slušně. Všem zájemcům o moderní vozy doporučuji.

© 2014 Jiří Zlámal